Slovanský svět 03/2017

Zamenik predsednika  Sveslovenskog komiteta profesor Kuljanin priredio predavanje u Trebinju – Savez slovenskih država budućnost kojoj treba težiti

U Narodnoj biblioteci u Trebinju, prof. dr Branimir Kuljanin priredio je sinoć predavanje na temu „Zajednica nezavisnih slovenskih država – naša budućnost“.

On je kazao da je na Slovenskom saboru, koji je krajem maja i početkom juna održan u Rusiji, donesena odluka da se predstavnicima vlasti svih slovenskih zemalja uputi poziv da se formira Zajednica nezavisnih slovenskih država.

„Poslije pada Varšavskog pakta, nestale su i tri velike slovenske države – SSSR, Čehoslovačka i Jugoslavija, od kojih je nastalo dvadeset i nekoliko novih zemalja“, naveo je Kuljanin.

Svi Sloveni, naveo je on, trebaju da se zamisle o svom položaju u svijetu, ističući da se iduće godine očekuje pravo-politički koncept za izradu dokumenata po formiranju saveza, koji će biti upućeni na svojevrsnu ratifikaciju od slovenskih država.

„Savez bi funkcionisao na osnovama ravnopravnosti, uzajamne pomoći, koristi, solidarnosti“, dodao je Kuljanin, koji je profesor na Filozofskom fakultetu u Banjaluci.

Ekonomsku podršku pri formiranju ovog saveza, po Kuljaninovom mišljenju, daće Međunarodna banka za ekonomsku saradnju, koja raspolaže sa kapitalom od preko 100 milijardi dolara, a koja je do sada u slovenske države uložila oko deset milijardi dolara.

Predviđena je, pojasnio je Kuljanin, i politička i saradnja na polju bezbjednosti, s obzirom na činjenicu da NATO pakt nasilno uvlači pojedine države pod svoje okrilje, kao što je primjer sa Crnom Gorom.

„Postoji mogućnost i da se slovenske zemlje povežu i na vojno-političkom planu i da se organizuju kao samostalni subjekt u savremenom svijetu, društvu i istoriji“, precizirao je profesor Kuljanin.

Slovena danas ima više oko 300 miliona, a slovenska zemlja se prostire od istočnih granica Njemačke, Austrije i Italije do Tihog okena, Japana i korejskog poluostrva.

„Zašto bismo se mi ponižavali i ispunjavali besmislene uslove za ulazak u Evropsku uniju i NATO pakt, kada možemo da formiramo svoj savez i budemo u centru svijeta jedna velika ponosna civilizacija i kultura koja slobodno određuje svoj put i živi u miru i slobodi!?“, zaključio je Kuljanin.

Kuljanin je autor više publikacija i naučnih radova o Rusiji, Balkanu, Evroazijskoj uniji, istočnom pitanju.

Predavanje je organizovala Narodna biblioteka Trebinje.

Místopředseda Všeslovanského výboru profesor Kuljanin uspořádal přednášku v Trebinje - Společenství slovanských států - budoucnost, o kterou je třeba usilovat

V Národní knihovně v Trebinje, prof. Dr. Branimir Kuljanin uspořádal přednášku nazvanou „Sdružení nezávislých slovanských států - naše budoucnost“.

Řekl, že na Jubilejním Všeslovanském sjezdu, který se konal v Rusku,  na konci května a začátkem června, bylo rozhodnuto o výzvě vládním představitelům všech slovanských zemí k vytvoření Společenství nezávislých slovanských států.

„Po pádu Varšavské smlouvy zmizely tři velké slovanské státy - Sovětský svaz, Československo a Jugoslávie, z nichž zůstalo dvacet a několik nových zemí,“ řekl Kuljanin.

Všichni Slované, řekl, by se měli zamyslet nad svým postavením, abychom příští rok mohli připravit skutečnou politickou koncepci a zpracovat dokumenty o vytvoření Společenství, které budou svým způsobem sloužit k ratifikaci slovanskými státy.

„Společenství by mělo fungovat na základě rovnosti, vzájemné pomoci a výhody solidarity,“ dodal Kuljanin, který je profesorem na Filozofické fakultě v Banja Luce.

Hospodářskou podporu při tvorbě tohoto Společenství, podle Kuljaninova názoru poskytne Mezinárodní banka pro hospodářskou spolupráci, která má kapitál ve výši více než 100 miliard dolarů, do níž slovanské státy vložily zhruba deset miliard dolarů.

Předpokládá se, vysvětluje Kuljanin, politická spolupráce v oblasti bezpečnosti, vzhledem k tomu, že NATO silně vtahuje jednotlivé státy pod svá křídla jako například s Černou Horu.

„Existuje možnost, že slovanské země připojí i vojensko politický plán a využijí práva sdružovat se jako nezávislý subjekt v moderním světě, společnosti a dějinách,“ vysvětlil profesor Kuljanin.

Slovanů je dnes více než 300 milionů, slovanské země se rozprostírají od východních hranic Německa, Rakouska a Itálie k Tichému oceánu, v Japonsku a ke Korejskému poloostrovu.

„Proč bychom měli být ponižováni a nuceni splňovat nesmyslné podmínky pro vstup do Evropské unie a NATO, když si můžeme vytvářet svoje vlastní společenství a být ve středu světa jako jedna velká hrdá civilizace a kultura, které určují její vlastní cestu a život v míru a svobodě?“ uzavřel, Kuljanin.

Kuljanin je autorem několika publikací a vědeckých článků o Rusku, Balkánu, Euroasijské unii a východní otázce.

Přednášku pořádala Národní knihovna Trebinje.