Slovanský svět 04/2019
Воскреснет-ли Чешско-моравский славянский союз?
В 2008 г. был создан Чешско-моравский славянский союз (ЧМСС), первой задачей которого было организовать Международные этнографические торжества «Славянская Прага 2008». Славянский комитет ЧР, который является политическо просветительской организацией, действующей в рамках Коммунистической партии, их в то время организовать не смог, поскольку он попал в список левых экстремистских сил в ЧР.
У ЧМСС с самого начала четкая концепция. Действие в области славянской науки, образования, культуры и экономики. Союзу, как общественной организации, не пристоит заниматься политической деятельностью. Политика разделяет людей, потому что это борьба за власть. Цель ЧМСС состояла в объединении людей на основе благородных человеческих ценностей, которыми являются любовь к стране, языку, культуре, истории, но и другим славянским народам.
ЧМСС успешно проводил мероприятия по случаю Дня Победы во Второй мировой войне, для детей организовал «Славянский май», «Фольклорный фестиваль западных славян», «Древнеславянские фестивали яблок, меда и вина», «Всеславянские балы», в которых принимали участие представители шести славянских национальностей проживающих в ЧР и других патриотических организаций. Его Бард клуб пять лет организовал ежегодный «Международный фестиваль авторской песни», который уже известен во всем мире. Бард клуб стал мощным славянским объединением. ЧМСС ежегодно издавал «Славянский календарь», организовал круглые столы, в которых принимают участие представители патриотических организаций. Раз в три месяца издавал интернет-журнал «Slovan». ЧМСС как единственная организация в ЧР стал упоминать 25 июнь - День дружбы славянских народов.
ЧМСС установил очень прочные отношения дружбы и сотрудничества с Болгарским Культурным клубом в Праге, но и с его спутниками в Брно и Усти-над-Лабем. Кроме того, с Сообществом словаков в Чехии, с Сербской ассоциацией св. Сава. Членом ЧМСС является Украинской коллектив Берегиня и украинский коллектив Джерело. ЧМСС очень хорошо сотрудничил с русинским ансамблем Скеюшан из г. Хомутов, который являлся гостем его фольклорных фестивалей, выставок и т. д. ЧМСС представлял чешские и моравские фольклорные коллективы в Польше на фольклорных фестивалях. ЧМСС также сотрудничал с Российским культурным центром в Брно и
Российским центром науки и культуры в Праге.
ЧМСС с момента своего основания начал сотрудничить в основном с Православной церковью чешских земель и Словакии. Причин для этого много. Прежде всего, именно Константина и Мефодия направили Константинопольский Патриарх Фотиос и Константинопольский император Михаил III. в Великую Моравию и принесли туда письменность, культуру и христианство по своей сути православное. Православная Церковь распространяет Слово Божье в церковно-славянском языке. Славянская православная церковь сопровождает славянское движение с самого начала. 4 июня 1848 года, когда проходил в Праге Всеславянский собор, которым руководил Франтишек Палацкий, состоялась на Вацлавской площади в Праге православная литургия, котую служил сербский православный священник Павел Стоматович. По случаю 160-й годовщины Всеславянского собора - 7 июня 2008 г. Митрополит Христофор служил архиерейскую литургию на том же самом месте. Именно Митрополит Христофор внес в Православную Церковь славянского духа и в сотрудничестве с ЧМСС и Всеславянским комитетом, обогащает славянское мышление у людей иного мировоззрения.
ЧМСС стал культурно просветительской организацей и стал объединять людей на основе их патриотических и славянской чувств. Политическую и религиозную ориентацию членов считал их личным делом. Он проводил акции, которыми СК ЧР не занимался. Скоро завоевал позицию представителя формирующегося славянского движения в стране, что вызвало надовольствие у Славянского комитета ЧР.
ЧМСС подал в 2010 г. заявление о вступление в тогдашний Международный славянский комитет (ныне Международный славянский совет). Ответа не получил. После вывезения МСК из исторический колыбели международного славянского движения Праги в г.Киев, в Праге был создан и зарегистрирован Всеславянский комитет в качестве международной неправительственной организации. В него вступили славянские организации не только из Чехии (в том числе и ЧМСС), Словакии, Польши, Болгарии, Сербии, Боснии и Герцеговины, Черногории, Словении, Хорватии, Белорусси, Украины и России.
ЧМСС активно работал в международном славянском движенияи. Он стал одним из создателей Союза западных славян, который зарегистрирован в Варшаве.
* * *
В 2014-м году наступила беда. Зденек Опатршил, который ЧМСС создал, по своему решению ушел с поста председателя, чтобы освоботить место более молодым людям.
Его сменил Войтех Мерунка, который, как вскоре оказалось русофоб, экстремист и сторонник украинского неонацизма. Через три месяца его заменил Петр Сынек, который сначало старался продолжить работу ЧМСС, включил в его Устав «Кодекс славянина», интернет-журнал «Slovan» под его руководством приобрел новую, более интересную форму, образовал «Интернет-зал славянской чести и славы» и другое.
Два года после своего избрания ушел от всего, на чем ЧМСС завоевал свой статус. Стал заниматься славянской родной верой. Петр Сынек не понял, что родная вера является частью славянской работы и он старался подключить ЧМСС в структуры родной веры.
Кроме этого веб-страницы ЧМСС попали в чужие руки. Это все и многое другое вызвало недовольствие у членов ЧМСС. В результате Петр Сынек прекратил работу в ЧМСС, он отказался от проекта «Славянская Прага 2018», который был вынужден организовать Всеславянский комитет. Из-за его новой языческой ориентации прекратились связи ЧМСС с Православной церквой и организатором вечера посвяшенного 565-й годовщине падения Бизантийской империи, был вынужден стать Всеславянский комитет.
ЧМСС в рузультате всего потерял несколко качественных членов. Внутри ЧМСС образовалось ядро преданых славянскому движению людей, которые стараются возобновить работу ЧМСС на тех принципах, на которых он был построен. В ЧМСС пришло несколько новых людей. Петр Сынек был смещен с поста председателя. ЧМСС одобрил изменения Устава, союзом ныне управляет коллективный орган во главе с нынешним заместителем председателя ЧМСС и ВСК Зденеком Драгоуном.
Главные задачи возраждающегося ЧМСС:
- навести порядок в регистрации членов
- возобновить порядок в бухгалтерии
- создать новый веб-сайт
- начать подготовку Третьего Чешско-моравского славянского съезда, который
состоится осенью 2019 г.
В контакт с ЧМСС можно войти через новый электронный адрес:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
* * *
Mezinárodní geopolitický kongres „Globální bezpečnost a vědeckotechnický pokrok“
Budova Ruské akademie věd v Moskvě
V Prezidentském sále Ruské akademie věd v Moskvě se 27.-29. března 2019 konal Mezinárodní geopolitický kongres "Globální bezpečnost a vědeckotechnický pokrok", na němž diskutovaly desítky ruských a zahraničních účastníků.
Vedle dvou zástupců Slovenska - generálního tajemníka Všeslovanského výboru, předsedy občanského sdružení Slavica Miloše Zveriny a autora tohoto článku Eugena Rusnáka se z České republiky zúčastnil šéfeditor serveru iRUCZ Rostislav Vlček.
Iniciátory kongresu byly: Ruská akademie věd (RAV), Ruská akademie raketových a dělostřeleckých věd, Mezinárodní občanské hnutí "Ruská služba míru", Group of the World Advanced Research Project - WARP-Group (Skupina vědců Světového programu perspektivních výzkumů) za spolupráce s Universidad Autonoma Metropolitana - UAM (Autonomní univerzita Mexika).
Koncepci kongresu zaštítily vedle RAN, ruské ministerstvo zahraničí a ministerstvo obrany. Ideje kongresu podpořili a jeho práce se zúčastnili představitelé Mezinárodního svazu občanských organizací „Všeslovanský svaz“, Svazu důstojníků a jiných organizací, někdejší prezident Republiky Jižní Osetie Eduard Kokojty a další.
Účastníci z celého světa
Na kongresu pracovali představitelé vědeckých organizací z celého světa, významní vědci, experti v oblasti geopolitiky, občanští aktivisté a politici, představitelé médií z Belgie, Běloruska, Brazílie, Bulharska, Česka, Číny, Řecka, Kuby, Mexika, Německa, Norska, Osetie, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska, Turecka, Ukrajiny, Vietnamu, Doněcké a Luhanské republiky atd.
Vystoupili zde někteří vysoce postavení představitelé ruského ministerstva zahraničí a obrany a dalších institucí a organizací, jako například, člen Výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace Franc Klincevič, plukovník Vladimír Kvačkov, spolupředseda Svazu důstojníků a člen prezidia Všeslovanského svazu Vladimír Sadkov, který byl i členem Organizačního výboru kongresu a jiní.
Kromě ruských vědců, analytiků, odborníků v oblasti bezpečnosti, médií apod. vystoupili i zahraniční hosté, kteří tvořili značnou část účastníků kongresu. Jak napsal autor článku na serveru Hlavné správy.sk "nás osobně více zaujala vystoupení představitelů slovanských zemí, jako například: šéfeditora česko-ruského informačního portálu pro podnikatele iRUCZ Rostislava Vlčka (text vystoupení je umístěn za článkem), Andrzeje Skorskégo (Polsko), člena prezídia Mezinárodního svazu občanských organizací „Všeslovanský svaz“ Pawla Zeminského (Polsko), spolupředsedy občanského sdružení „Oplot“ Cvetomira Getova (Bulharsko), předsedy pobočky „Fondu veteránů bojů a ozbrojených konfliktů na Donbasu“ Sergeje Potoka, představitelů „Všeslovanského svazu“, !Běloruského Slovanského výboru“ a jiných.
Zástupci Slovenska promluvili o politické, hospodářské a bezpečnostní situaci v Evropské unii a konkrétně na Slovensku, o rozsáhlé a úspěšné činnosti sdružení Slavica, o spolupráci s různými občanskými a slovanskými organizacemi na Slovensku a v zahraničí, o společných aktivitách s motorkáři a členy klubu Noční vlci, o snaze spojovat lidi různých národností, náboženství a kultur a hlavně Slovanů, do obnovy přátelských vztahů mezi slovanskými národy a zeměmi, o podpoře dobrých vztahů mezi členskými státy EU a Ruskem. – „Tímto způsobem se snažíme přispět k tomu, aby v Evropě panoval mír a přátelství mezi všemi zeměmi“, uvádí autor článku na Hlavné správy.sk a pokračuje:
„V této souvislosti jsme nastolili i trochu nepříjemné téma - jak pro organizátory, tak i pro některé účastníky kongresu. Mluvili jsme o nedostatečné snaze vedení Ruska spojovat slovanské národy a obnovovat takto slovanskou vzájemnost, což by Rusko, jako největší slovanský stát, podle našeho názoru, mělo dělat.“
„Odvolali jsme se na naše mnohočetné debaty s ruskými, ale i zahraničními odborníky, politiky a vědci, kteří jako hlavní argument tohoto stavu uvádějí, že Rusko je sice slovanský stát a 80 procent obyvatelstva Ruska tvoří Slované, ale pokud by v Rusku v současné situaci „vysoko pozvedli zástavu slovanství“, těch ostatních 20 procent obyvatelstva by podobnou iniciativu takříkajíc „nepochopilo“...
V každém případě jsme trvali na tom, že Rusko by mělo spojovat slovanské státy. Pokud již nic jiného, postačily by dvě věci:
Je třeba rozvíjet hospodářské a kulturní vztahy. Aktivní obchodní a ekonomická spolupráce s Ruskou federací napomůže slovanským státům udržovat domácí hospodářství v dobrém stavu a to znamená, že i úroveň života obyvatelstva v slovanských zemích se zlepší, nebudou je trápit krize, nejistota a obavy z budoucnosti.
Spolupráce v oblasti kultury nám pomůže navazovat dobré vztahy mezi slovanskými národy a nezapomínat na naše společné kořeny, prameny, tradice, zvyky a historii," uzavírá Eugen Rusnák.
Hlavními tématy kongresu byly:
1. Filozofické a světonázorové problémy současného pokroku a globální bezpečnosti.
2. Pokrok ve sféře fundamentálních výzkumů a jím vytvářené hrozby
3. Vývoj zbraní a problémy globální bezpečnosti.
4. Výdobytky informačních technologií a problémy bezpečnosti s nimi spojené.
5. Energetické aspekty globální bezpečnosti.
6. Ekologické aspekty globální bezpečnosti.
7. Vědeckotechnický progres ve sféře komunikací, dopravy a výroby a s nimi spojené problémy globální bezpečnosti.
8. Sociálně-politické následky moderního vědeckotechnického pokroku.
9. Způsoby odvracení hrozeb, které vytváří současný vědeckotechnicky pokrok
10. Úloha a místo vědeckotechnického společenství odvracení vzniku hrozeb, které vytváří současný vědeckotechnicky pokrok.
11. Odpovědnost vědeckotechnického společenství za následky realizace vědeckotechnických výdobytků.
12. Formy organizace mezinárodního vědeckotechnického společenství v zájmu odvracení negativních následků vědeckotechnického pokroku.
13. Umělý intelekt v systému bezpečnosti budoucnosti, řízení intelektu budoucnosti.
O kontrole výdobytků vědeckotechnického pokroku
Během kongresu mnozí řečníci mluvili o tom, že naši civilizaci díky svým objevům vždy dopředu posouvají vědci, přičemž politici, byznysmeni, různé společnosti, politické elity a oligarchové vládnoucí v zemích - plody práce vědců pouze využívají a častěji i ve svých zájmech zneužívají.
Velké fundamentální objevy nebyly často použity ve prospěch lidstva, ale naopak ho poškodily.
Nejnovější a perspektivní objevy vědy už nyní poskytly lidstvu takovou moc, že by jejich využití mohlo zapříčinit zánik Civilizace.
V této souvislosti vznikla naléhavá otázka kontroly využití současných výdobytků vědy a techniky, zejména v oblastech výroby zbraní, nano-technologií, genového inženýrství, neuronové vědy, umělého intelektu, využití nových informačních technologií v kybernetickém prostoru, využití nových léků apod.
Vystupující poukazovali, že ve světě se využívá široké spektrum legislativních, organizačních a jiných opatření ke kontrole vědeckých výdobytků, ale samotní vědci jsou z tohoto procesu, který ovládají politici a podnikatelé téměř vyloučeni. V důsledku jsou tato kontrolní opatření slabá a téměř neefektivní. Je žádoucí, aby se do procesu kontroly mohlo zapojit i co nejvíce vědců.
O současných hrozbách
Mnozí řečníci poukázali na to, že je třeba se vzdát existujícího paradigmatu „člověk pro ekonomiku“ a přejít na paradigma „ekonomika pro člověka“.
Mluvili o potřebě zkvalitnění vzdělávání lidí, aby mohli správně chápat vše, co se děje v tomto světě a adekvátně reagovat na všechny změny.
Účastníci kongresu také diskutovali o tématech:
* o hrozbách, které v současnosti ohrožují lidstvo,
* o krizi modelu technogenní civilizace,
* o bankovnictví a nových formách neokolonialistické politiky,
* o současné morálce a krizi tradičních hodnot,
* o ekologické bezpečnosti,
* o způsobech odvracení vojenských konfliktů ve světě
* a dalších.
Mnozí ve svých vystoupeních, jako na jednu z hlavních hrozeb pro lidstvo, poukázali na agresivní a bezohlednou politiku USA a rozšiřování NATO. Mluvili o situaci v Latinské Americe, Asii a Evropě, o konfliktu na Ukrajině, v Donbasu, o situaci ve Venezuele, vojenských konfliktech na Středním východě a pod.
„Vědci za bezpečný pokrok“
S novou iniciativou vystoupil doktor vojenských věd, známý expert v oblasti geopolitiky, spolupředseda Organizačního výboru kongresu Konstantin Sivkov, člen korespondent Ruské akademie věd, který s odvoláním na úkoly vědeckého společenství při odvracení hrozeb vytvářených současným vědeckotechnickým pokrokem, navrhl vytvořit novou síťovou organizaci ve vědeckém světě – „Vědci za bezpečný pokrok“.
Expert vyjádřil přesvědčení, že činnost nové společnosti postupně, ale radikálně zlepší kontrolu vědeckotechnických výdobytků.
Ideu ve svých vystoupeních podpořila řada účastníků kongresu, což vyjádřili i při hlasování o závěrečné rezoluci. Jak uvedl jeden ze spoluorganizátorů kongresu Vladimír Sadkov, nyní probíhá připomínkování a doplnění do textu rezoluce a zanedlouho bude její obsah zveřejněn.
Autor původního článku: Eugen Rusnák, Hlavné správy.sk
Foto a úpravy: Rostislav Vlček, iRUCZ.ru
Информация о Конгрессе на русском языке находится та сайте: vseslav.su
Význam znalostí o událostech v Rusku. Jak chápat Rusko?
Diskusní vystoupení Mgr. Rostislava Vlčka, šéfeditora česko-ruského informačního portálu pro podnikatele iRUCZ
na Mezinárodní geopolitický kongres „Globální bezpečnost a vědeckotechnický pokrok“
Pro nás, příslušníky národů ve střední Evropě je Rusko „východním kontinentem“. Ruská historie a jeho kultura - z různých důvodů vždy představovala inspiraci a naději. Je tomu tak i dnes - na Velké křižovatce civilizací.
Žijeme zvláštní dobu zrychlujícího se poznávání a seberozvoje. Stoupá význam porozumění a názorového i duchovního sblížení mezi kulturami. Informovanost je stále závažnějším předpokladem přežití.
Dnešní etapa Chaosu vrcholí, a jako vše i ona jednou skončí. Filosofové vědí, že „chaos, je sestrou rozvoje“ a vždy jsou v něm „zadatky“ nové kvality bytí.
Končící globalizace stále více podmiňuje roli člověka jako tvořivého subjektu rozvoje. Aby lidé přežili, musejí se měnit – vzdělávat a sebeuvědomovat (nejen jako účastníci společenských procesů). A dodejme, že konzumní způsob života záměrům Stvoření neodpovídá.
Vztahy mezi lidmi i státy jsou dosud často motivovány jen obchodem, tj. prosazováním a vytvářením zisku (абы выгода). Jde o deformaci a obcházení Pravdy. Lidská činnost – např. byznys - nemůže přinášet jen směnu hmoty, musí současně obohacovat Ducha, chcete-li, polidšťovat Člověka.
Civilizace postupuje k novým úrovním společensko-duchovních, přírodních i hospodářských vztahů (a nemusí jít vždy o progresivní rozvoj). Díky jemným energiím přicházejícím dnes na planetu (srovnej změny klimatu) má lidstvo šanci se pozvednout a stát se celostnějším, jemnohmotnějším. Na Zemi se profilují nové energo-informační soustavy (geosféra, biosféra, noosféra). S tím značně stoupá potřeba sdílených poznání, důvěry mezi státy, národy i mezi vědci.
Způsob života dnešní společnosti orientovaný na materiálné růst končí. Svět na cestě k multipolárnímu uspořádání je provázanější. Unikátním kritériem vývoje se stává „kultura vzájemné spolupráce“. Ta poskytuje vývojové zrcadlo (s efektem „společenského dynama“). Inspirací je například slovanské chápání hodnot jako Stvoření, úcta k Přírodě, Bratrství, láska k Vlasti a další.
Zde je také třeba poukázat na hermetické zkušenosti Ruska, jako nositele spásy světa. Ruská civilizace (někdy nazývaná civilizací severní), zapojuje u člověka tvůrčí potenciál, nabízí přístup k životu a možnosti duchovního růstu. Západní kultury, neumějí v tomto srovnání myslet a konat v dostatečně širokých kategoriích, protože jsou silně orientovány na zisk. Celá západní civilizace je proto militantní…
Ruskem v praxi vyzkoušený program směrování ke komunismu je silnou motivací, která ovlivnila vývoj po celém světě. Inspirující jsou slova akademika N. N. Mojsejeva o tom, že „silné Rusko, s jeho intelektem a kolosálními zdroji - může pro celou planetu Zemi sehrát zásadní roli v prosazení nové rovnováhy lidstva a přírody“. A z poslední doby připomeňme i slova prezidenta V. V. Putina v Projevu k národu - že „bez Ruského světa nebude lidstvo existovat vůbec“.
Součástí formujících se jemnohmotných procesů energo-informační výměny, jakou je například i mezinárodní byznys, musí být úcta k Pravdě, a nikoliv její „hybridní zneužívání“, překrucování nebo ponižování.
Pozitivní změny jsou podmíněny čestným poznáváním se na všech úrovních (včetně mentální). To spouští mechnismy nezbytného očištění a duchovního růstu. Energo-informační proudy přispívají ke změnám prostranství v němž žijeme. A nemělo by se jednat o propagandu.
Projekt iRUCZ - "Svět spolupráce a ruštiny"
Lidstvo vstoupilo do 21. století až masovým rozšířením internetu. V RF je nyní již 93 procent obyvatelstva připojeno v síti, a například v ČR je to téměř 100 procent.
Autor, vědom si nutnosti poznávání rozdílů ve vývoji mezi Evropou a Ruskou civilizací, založil v roce 2001 rozsáhlý dvojjazyčný sajt iRUCZ. Jde o platformu, usilující odrážet změny na východě tak, “jak je přivál čas“. Význam projektu vzrostl s příchodem emancipace Ruského světa v roce 2007.
Stránky podporují obchodní a informační výměnu prostřednictvím ruského a českého jazyka. Koncentrují na jedno místo aktuality, analýzy, nabídky/poptávky, prezentace firem, produktů, osobností. Mise portálu je v poznávání kultur a v přispění rozvoji lidství. Dvojjazyčně se zde prezentují unikátní materiály, které si denně prohlédne 400-600 uživatelů, čímž stránky představují jedno z nejnavštěvovanějších míst s podobnou tématikou.
Více než devatenáct let autor analyzuje rusko-anglická média a překládá nejvýznamnější novinky do češtiny. Potřeba vytvořit takový zdroj byla nezbytná, protože předklad informací o Rusku v mnoha cizích zemích je jednostranný a mírně řečeno, je nespolehlivý.
Zdroj iRUCZ obsahuje informace o průmyslu, kultuře, ekonomice, politice, historii a sociologii, a to nejen v Rusku, ale také v zemích SNS, Euro-Asii, pobaltských státech, Evropě a dokonce v Číně.
Důraz je od počátku kladen na regionální a tematickou rozlišitelnost. To znamená, že materiály jsou chronolgicky tříděny podle území, regionů a odvětví. Unikátní na těchto stránkách je více než 400 „informačních pasportů“ oblastí a států, které se po rozkliknutí otevřou.
Stránky si vysloužily označení vzdělávací "Okna do ruského světa" a v českém informačním prostředí přirozeně lámou Západem vytvářené stereotypy v pohledech na „ruskou civilizaci“.
Autor a jeho okolí vidí kolosální význam ruského jazyka pro slovanské národy i celé lidstvo. Nejde smazat epochu, kdy ruština byla, podle nejnovějších výzkumů, zakladem tvorby jazyka řady dalších národů v Evropě.
Integrující koncepci projektu se nyní v mnohém dostává historického potvrzení. V Čechách lze úspěšně tvrdit, že iRUCZ převzal roli tištěného do r. 1993 v Praze vycházejícího Týdeníku aktualit (APN).
Pravidelnými čtenáři a uživateli serveru jsou manažeři firem, pracovníci finančních institucí, médií, školní i široká veřejnost. Za 19 let každodenního provozu dorostly stránky do uznávaného nástroje informačního předpolí dobrých česko-ruských a rusko-českých veřejných vztahů. Rozsáhlý a hodnověrný obsah stránek dosud slouží 6 milionové komunitě návštěvníků.
K referencím iRUCZ z poslední doby – patří např. oficiální partnerství české státní expozice Expo Astana 2017. Exkluzivními a dlouhodobými partnery stránek jsou vedle smíšených obchodních komor, finanční pojišťovací a exportní společnost i některé firmy. Provoz iRUCZ je nicméně nadále silně podfinancován. Schéma hrazených služeb dosud nenaplnilo příjmová očekávání.
Často jsme svědky, jak se vzdělávání, podnikání i další činnosti masově přesouvají do distančního online módu. Síťové internetové aktivity zažívají opravdový boom. Prognózuje se, že internet s námi zůstane nejméně příštích 20-30 let.
„Přívaly informací vnímá zejména dnešní ´internetová´ mládež fragmentačně, neumí je v důsledku absence vědomostí spojovat a vyhodnocovat. V důsledku toho tu jde o jednu ze sociálně-kulturních hrozeb, které dnes iRUCZ pomáhá čelit.“
„Jsem šťasten, že mohu jako editor pomáhat ilustrovat velké změny, které probíhají doma i v zahraničí v transformaci hodnot a vzájemných vztahů dnešního světa a jako pracovní jazyk využívat ruštinu“.
Mgr. Rostislav Vlček,
hlavní editor www.i-RU.CZ (iRUCZ.RU/ru)
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.