Slovanský svět 09/2019

V Nitře zasedal společně Všeslovanský výbor se členy

 Západoslovanského svazu

V baště Slovanství, ve městě pod horou Zobor, se v sobotu uskutečnilo rozšířené zasedání Všeslovanského výboru a Západoslovanského svazu.

Město Nitra bylo centrem nitranského knížectví, a to jak známo bylo za knížete Pribiny připojeno k Velkomoravské říši.

Společné zasedání Všeslovanského výboru a členů Západoslovanského svazu probíhalo v prostorách budovy nitranské Matice slovenské.

Setkali se zde vedoucí představitelé slovanských hnutí a spolků z celé Evropy. Projednali aktuální otázky, vypracovali plán činnosti na nejbližší období, schválili několik rozhodnutí, jakož i výzvu k ukrajinskému prezidentovi.

Foto: Rostislav Vlček

Na programu zasedání bylo osm hlavních bodů: informace o stavu Slovanského hnutí ve slovanských zemích, Strategie formování Společenství slovanských národů, Obnovení činnosti Svazu západních Slovanů, Přijetí nových členů, Projekt poutě do Španělska k uctění sv. Dobroslavy, velkomoravské princezny, Projekt „Slovanské doktríny“, Ustavení organizačního výboru pro přípravu 13. Všeslovanského sněmu v roce 2020 a diskuse.

Jednání zahájil hostitel, předseda slovanského občanského sdružení Slavica (Nitra), generální tajemník Mezinárodní nevládní organizace „Všeslovanský výbor“ a člen prezídia „Všeslovanského svazu“ Miloš Zverina.

Foto: Rostislav Vlček

Slova se následně ujal předseda Mezinárodní nevládní organizace „Všeslovanský výbor“ a  první místopředseda prezídia „Všeslovanského svazu“ Zdeněk Opatřil, který podrobně seznámil přítomné se současným stavem a počtem slovanských spolků a hnutí v Česku.

Jak uvedl, situace v hnutí není uspokojivá. Do slovanského hnutí se v posledních pěti letech dostali lidé protislovanského zaměření a nebo scestných představ o slovanství, kteří svými aktivitami slovanskému hnutí značně uškodili. Cíleně způsobili naprostou destrukci Českomoravského slovanského svazu, který byl aktivním sdružením, požívajícím značné obliby i autority nejen u vlasteneckých spolků v ČR, ale i v zahraničí. Dnes je nucen jeho funkci částečně nahrazovat Všeslovanský výbor.  Vyslovil pochybnost o tom, že  se tento spolek v dohledné době podaří resuscitovat.   

Přivítal fakt, že v České republice vnikla Českoslovanská společnost, v jejímž rámci se utvořila kozácká stanice. Poté se slova ujal Vilém Janouch, který informoval o nové kozácké stanici, která má již za sebou vše, co souvisí s jejím ustavením a má 37 členů, kteří obdrželi od Vrchního atamana Svazu Kozáckých vojsk Ruska a zahraničí gen. Ratieva Patent osvědčující členství i hodnost. Následně Zdeněk Opatřil, jako předseda Rady starších kozácké stanice předal kozáckému atamanovi Petru Šádovi nárameníky generála kozáckých vojsk /na snímku/.

Foto: Rostislav Vlček

Zdeněk Opatřil dále informoval o vzniku nové slovanské organizace v Česku - Lípa slovanská (předseda František Nekovář), která se především zabývá publikační činností a propaguje slovanské svaté, na bázi Velislavovy kroniky vydané ve středověku.

Zdeněk Opatřil se zmínil  o pseudoslovanských činitelích a provokatérech v některých evropských zemích, kteří zastávají extremistické postoje, propagují antisemitismus, rasovou nenávist a vnášejí do slovanství rozkol. Jejich útoků nebyl ušetřen ani Všeslovanský výbor. Zdůraznil, že od těchto „aktivistů“ by se slovanské spolky měly distancovat.

Účastníci zasedání mluvili o vzpomínkovém Dnu genocidy Slovanů, který se z rozhodnutí   mezinárodních slovanských organizací připomíná 22. června již ve více státech. Zatím se vzpomínkové akce nekonají všude a účast na nich je prozatím skromná.

Foto: Rostislav Vlček

Miloš Zverina informoval o tom, jaké slovanské spolky a hnutí existují na Slovensku a jak se jim daří v jejich činnosti. Připomněl, že slovanské sdružení Slavica, jehož je předsedou, podalo prostřednictvím poslanců do slovenského parlamentu návrh, aby byla přiznána definice antislavismu – stejně, jako existuje definice antisemitismu, protože existují síly, které bojují proti slovanství a Slovanům. Miloš Zverina navrhl českým kolegům, aby rovněž našli způsob, jak tuto iniciativu předložit v českém parlamentu. Vyprávěl i o Slovenském národním pochodu, který uspořádala Slavica, a o tom, jak probíhaly vzpomínkové Dny genocidy Slovanů v Nitře.

Člen předsednictva „Všeslovanského výboru“ Ľubomír Martinka seznámil přítomné s velmi zajímavou a užitečnou iniciativou, kterou viděl na vlastní oči. Koncem srpna se účastnil akcí v Itálii, které pro mladé lidi zorganizovali aktivisté společenství zemí BRICS. Mládežníci si na prázdninovém setkání podrobně popovídali o záměrech této významné hospodářské organizace, o životě v členských zemích o tom, jaké vzdělávací programy pro mladé lidi nabízí BRICS. Ľubomír Martinka poukázal na to, že na tomto mládežnickém fóru se mluvilo italsky, rusky a ... čínsky.

Podotkl, že k naší lítosti slovanské státy, a bohužel i Rusko na podobné mimořádně užitečné akce vyčleňuje velmi málo finančních prostředků, a to v době, kdy různé americké fondy a nadace ročně „na výchovu“ mladých lidí v Evropě a na činnost stovek různých nevládních organizací investují přes 480 milionů dolarů.

Foto: Rostislav Vlček

Ľubomír Martinka dále poukázal na to, že západní státy pod rouškou vzdělávání mladých lidí v zemích Střední a Východní Evropy lákají (přesněji, „kradou“) nejlepší a nejtalentovanější lidi do svých společností a podniků a tito mladí lidé navždy odcházejí z vlasti, aby pracovali pro cizí země.

Zástupce Polska Marek Glogoczowski poukázal na velmi špatnou situaci, která se vytvořila v jeho zemi, kde jsou slovanská hnutí a organizace potlačené a prakticky zničeny a nevyvíjejí téměř žádnou činnost. Konstatoval, že se v nejbližším období situace v Polsku zjevně nezlepší, protože mnozí mladí lidé jsou ovlivněni „sluníčkářskou“, protislovanskou a protiruskou propagandou a nemají o slovanství zájem.

Představitel Ruské federace Vladimír Sadkov sice vyprávěl o problémech, které pociťují slovanské organizace v Rusku, ale podotkl, že zájem o slovanství se v Rusku naopak zvyšuje a činnost více než 500 slovanských organizací, které dnes v Rusku existují, se zintenzivňuje.

Vyprávěl o několika významných akcích, které zorganizovali slovanské organizace v Rusku v průběhu roku a o přípravě Slovanského sněmu v Moskvě, který se uskuteční v příštím roce. Předložil také rozsáhlý projekt „Slovanské doktríny“, která má zefektivnit činnost slovanských spolků a hnutí v Evropě, zlepšit jejich spolupráci a zviditelnit slovanské státy.

Foto: Rostislav Vlček

Zdeněk Opatřil předložil dokument „Strategie formování Společenství slovanských národů“.  Zdůraznil, že čtyři sta let stará představa vytvořit „Společenství nezávislých slovanských států“ je v současné době spíše utopická a  její realizace je hudbou daleké budoucnosti: k něčemu takovému chybí vůle slovanských národů, politická vůle, ekonomické, ale i mezinárodní podmínky. „Strategie formování Společenství slovanských národů“ však napomůže zlepšit spolupráci mezi slovanskými státy, zejména v oblasti hospodářství a kultury, a přispěje k zajištění jejich lepší bezpečnosti.

Účastníci setkání diskutovali o způsobech sjednocování Slovanů. Shodli se v tom, že v současné situaci nelze nikoho spojovat na politickém principu, neboť ten naopak lidi rozděluje, ale na kulturní a historické platformě.

Byl projednán návrh projektu zahájit tradici každoročního „Západoslovanského folklorního festivalu“ v pohraničním "trojúhelníku" (Hrčava-Trojstyk -Čierné) na místě, kde se scházejí hranice tří států - Česka, Polska a Slovenska. Gestorem by se měl stát Západoslovanský svaz.

Zdeněk Opatřil předložil projekt Pouti do španělské Jacy  k uctění sv. Dobroslavy, princezně Velké Moravy. Tato staroslovanská princezna raději položila svůj život, než by přijala islám a provdala se za muslima a tím zradila Boha a svůj rod.

Koncem devátého století v Aragonii ve Španělsku zuřila válka mezi Španěly a muslimskými Maury, v níž padl i králův prvorozený syn. Králův druhý syn složil slib celibátu, proto král vyslal posly k papeži Janu VIII. se žádostí o zbavení svého syna Fortuna Jimenéze slibu čistoty v zájmu zachování královského rodu. Manželku mu měl vybrat sám papež. Tímto úkolem papež pověřil arcibiskupa Metoděje, který tehdy krátce pobýval v Římě. V roce 880 se Dobroslava stala „v zastoupení“  manželkou Fortuna Jimenéze a aragonskou královnou. Z Velké Moravy se vydala na cestu tři sta členná výprava, která mladou a půvabnou 16letou princeznu Dobroslavu do dalekého Španělska doprovázela.

Ve Španělsku na úpatí Pyrenejí však byla výprava přepadena Maury, jejichž vůdce Abun Lupo mladou Dobroslavu zajal a s cílem vzít si ji za manželku ji nutil přijmout muslimskou víru. Dobroslava i po výhrůžkách odmítla a tak se Mauři rozhodli ji umučit. Mladičkou moravskou princeznu pálili pochodněmi, polévali žhavým olovem a uťali jí ruce, nohy a nakonec hlavu. Dobroslava se stala svatou mučednicí.

Zohavené tělo princezny o dva roky později přenesli a umístili do kostela ve městě Jaca. Nešťastný Fortunio princeznu svých snů nepřestal milovat a do smrti se už neoženil. Bohužel smrt milované manželky umocnila jeho nenávist vůči Maurům a hnán vášnivou touhou po pomstě porazil muslimy a vyhnal je ze Španělska, čímž na dlouhá léta uchránil Evropu před hrozbou islámu.

Dobroslava byla katolickou církví prohlášena za svatou a tato historická událost je ve Španělsku dodnes každoročně připomínána jako „FIESTA DE SANTA OROSIA EN JACA“ (Orosia je ekvivalent jména Dobroslava). Je smutné, že v Čechách sv. Dobroslava upadla v zapomnění. Je naší morální povinností toto napravit.

Foto: archiv města Jaca. Stříbrná rakev s ostatky moravské princezny sv.Dobroslavy

Zdeněk Opatřil navrhl, aby se slovanské organizace vzpomínkových slavností 1.140. výročí mučednické smrti sv. Dobroslavy  ve Španělsku příštího roku zúčastnili. V delegaci by měly být především zástupci Česka a Slovenska (zejména nitranska), protože princezna Dobroslava je součástí naší společné historie a nitranský hrad byl i jejím domovem.

V závěru účastníci setkání v Nitře diskutovali o přípravě výzvy ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, v níž ho požádají, aby zrušil nacionalistický a nedemokratický „jazykový zákon“, který zbavuje příslušníky národnostních menšin na Ukrajině možnosti získávat vzdělávání a pomalu už i mluvit v rodné řeči.

Eugen Rusnák