Slovanský svět 02/2022

Myšlenka slovanské vzájemnosti utrpěla těžkou ránu

Všeslovanský výbor je mezinárodní nevládní organizací, která koordinuje činnost národních slovanských organizací v oblasti kultury a osvěty a usiluje o  hospodářskou a kulturní spolupráci mezi slovanskými národy a státy. Přispívá k  prohlubování národního a slovanského vědomí.

Rusko, které je mnohonárodnostním státem, je zároveň největší slovanskou zemí. Tato země rozpoutáním válečného konfliktu na Ukrajině dala mezinárodnímu slovanskému hnutí a jeho myšlence slovanské vzájemnosti těžkou ránu do týlu. To je jeden z důvodů, proč nelze tuto válečnou akci podpořit.   

* * *

Chápeme obavy RF o svoji bezpečnost, avšak viníka této situace vidíme jinde, než jen na Ukrajině. Viníkem tohoto konfliktu není ani pouze V.V. Putin, ale celá řada západních politiků. Ti dlouhou dobu využívali Ukrajinu k provokaci a ohrožování Ruské federace. Proto jsme znepokojeni tím, že takzvaná „speciální vojenská operace“ přerostla v krvavý válečný konflikt. Je hodné politování a odsouzení, že oba slovanské národy se nechaly vmanipulovat do bratrovražedné války, v níž umírají nevinní lidé.

Ať bude výsledek ukrajinské války jakýkoliv, rozdmýchávaná rusofobie ve většině slovanských států se ještě více rozroste do obrovských rozměrů a důvěra k Rusku bude na velmi dlouhou dobu ztracená. Navíc Rusko ztratí důvěru také u velkého množství občanů Ukrajiny, kteří buď otevřeně, nebo alespoň ve skrytu duše sympatizovali s ruským národem.

V zájmu obnovení míru, ochrany života a bezpečnosti slovanských  národů vyzýváme představitele Ruské federace a Ukrajiny, aby:

- urychleně ukončili válečné operace a vzájemné vraždění;

- uzavřeli příměří;

- vzájemně uznali status quo;

- uzavřeli dohodu o demilitarizaci a neutralitě Ukrajiny;

- stvrdili závazek o denacifikaci Ukrajiny a s tím zrušení všech zákonů a  opatření, která  

  diskriminují rusky mluvící občany Ukrajiny;

- uzavřeli smlouvu o přátelství a spolupráci a o zajištění bezpečnosti Ukrajiny.

Vítězem v této nesmyslné válce se musí stát zdravý rozum!

Připomeňte si slova Bertholda Brechta: „Veliké Kartágo vedlo tři války. Po té první bylo ještě mocné, po té druhé obyvatelné. Po té třetí válce je nikdo nenašel.“ Každý den války představuje obrovské utrpení lidí, nesmírné a většinou nenahraditelné škody. Válka mezi slovanskými národy vede k jejich záhubě!

* * *

Všeslovanský výbor není organizací politickou a není finančně podporován žádnou politickou stranou ze žádné země. S tím souvisí i jeho omezené možnosti v prosazování zájmů slovanských národů v politických kruzích. Slovanskou politiku by měl podle Dr. Edvarda Beneše provádět stát, ale bohužel tomu tak není.

Československý  prezident Dr. Edvard Beneš byl prozápadně orientovaný politik. Mnichovská zrada západních velmocí, které Československo v nejtěžších chvílích opustily, v něm vyvolala pocit zoufalství. Protože byl člověkem s velkým mezinárodním politickým rozhledem, tak už v září 1938 pochopil, že pro budoucnost našich národů je existence pevného Sovětského svazu jedinou nadějí a zárukou jejich dalšího rozvoje. Edvard Beneš se velmi zajímal o práci Všeslovanského výboru a zdůraznil, že za nového mezinárodního postavení slovanských národů po druhé světové válce „nemůže být naše politika jiná než slovanská“. Tento jeho postoj našel odezvu i v obsahu Košického vládního programu. Beneš zdůraznil, že slovanství má být politikou státní, nikoliv stranickou, resp. nikoliv předmětem politického boje mezi stranami. Byl přesvědčen, že nové lidové a demokratické slovanství se může stát slovanstvím budoucnosti. Krize na Ukrajině je vhodnou příležitostí k tomu, aby se političtí představitelé slovanských zemí vzpamatovali a přistoupili k realizaci  těchto myšlenek prezidenta Edvarda Beneše.

Pokud by se slovanství stalo ve slovanských státech politikou státní, mohl se slovanský svět vyvíjet v přátelství, vzájemné podpoře a spolupráci. Slovanské státy by společně dokázaly čelit destruktivnímu vměšování cizích států do slovanské státní politiky a byly by předem vyloučeny mezislovanské konflikty.

* * *

Všeslovanský výbor s velkým znepokojením sledoval vývoj na Ukrajině od roku 2014. Správně vyhodnotil situaci a proto od roku 2018 začal zpracovávat koncepci euroslavismu, tedy ideovou doktrínu evropských Slovanů pro budování Společenství slovanských národů ve středoevropském a jihoevropském prostoru. Všeslovanský výbor vycházel z  předpokladu, že  sjednocení Východních Slovanů bude složitý proces, pro nějž by sjednocení Západních a Jižních Slovanů mohlo napomoct svým příkladem.

Koncepci euroslavismu měl schválit Všeslovanský sněm. Ten však v důsledku protiepidemických opatření nemohl být svolán. Válečný konflikt na Ukrajině je další vážnou překážkou pro jeho svolání. Tento konflikt jasně ukazuje, že koncepce euroslavismu by mohla být přínosem jak pro politiku slovanských států, tak i pro zabezpečení míru a stability ve Střední a Jižní Evropě.

Tisková služba VSV